Projektový manažer a jednatel společnosti protech solar Jonáš Adam se k oblasti solární energetiky dostal klikatou cestičkou. Společně se svým otcem stál u začátků elektromobility u nás, udržitelností se nechal inspirovat v Dánsku a zkušenosti i profesionalitu získával v českých i zahraničních firmách. Cení si pokory, píle a vnímá ohromné možnosti fotovoltaiky u nás. Přečtěte si rozhovor s Jonášem Adamem o jeho pohledu na fotovoltaiku a její budoucnost!
Pobyt v Dánsku mi přinesl rozhled a klid
Vzpomenete si ještě, kdy jste poprvé viděl fotovoltaickou elektrárnu?
První fotovoltaiku jsem viděl na základní škole, asi v sedmé třídě. Otec mi z Floridy přivezl sadu s malým solárním panelem a motůrkem s větráčkem. Líbilo se mi to natolik, že jsem hned připravil přednášku pro spolužáky. Před šestnácti lety jsem tedy dělal v hodině fyziky osvětu o solární energii.
Proč jste se na studia vydal právě do Dánska? Lákala vás spíš země nebo konkrétní obory?
Po absolvování anglicko-českého gymnázia jsem ještě přesně nevěděl, co budu dělat. Pracoval jsem na různých brigádách a rozhlížel jsem se. Ještě v rámci studia jsme měli velmi zajímavou přednášku o Dánsku – líbilo se mi to natolik, že jsem se začal o studium v této zemi intenzivně zajímat. Našel jsem si obory provázané s obnovitelnými zdroji, které mi dávaly smysl.
Co vás pobyt v Dánsku naučil?
Získal jsem nový pohled na společnost, lidi, energie a vůbec přístup k životu. Společnost je tam jinak nastavená a s obnovitelnými zdroji opravdu velmi pokročili. Pobyt mě naučil pokoře a píli a přinesl mi rozhled a klid.
Hned po studiích jste začal pracovat v energetice – v zahraničí nebo u nás?
Po ukončení studia jsem se ještě určitou dobu pohyboval mezi ČR a Dánskem. Pravdou je, že jsem se v Dánsku rozhlížel po práci, ale když jako cizinec neumíte skvěle dánsky, je situace vždycky svízelnější. V ČR jsem navíc tehdy viděl ohromný potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů, velký prostor pro zlepšení a růst. Pracoval jsem ve společnosti, která nebyla zaměřená čistě na energetiku, ale na inteligentní řízení budov. Pod svým skvělým šéfem jsem se toho opravdu hodně naučil, zejména o řízení firmy a celkové empatii k zaměstnancům. Přineslo mi to značnou profesionalitu. Obdivoval jsem, že vybudoval velkou firmu prakticky z ničeho a za několik let byla tak zajímavá, že ji prodal ČEZu.
Po této zkušenosti jsem pracoval ještě v několika společnostech zabývajících se fotovoltaikou, absolvoval jsem stáž v Holandsku a získal neocenitelné zkušenosti ve firmě obchodující s fotovoltaickým materiálem. Moje poslední pracovní zkušenost pak pochází z realizační firmy.
Tesla začínala, okouzlil nás Elon Musk a založení firmy prostupovalo čiré nadšení
S jakou vizí jste zakládal vlastní firmu?
Pocházím z podnikatelské rodiny. Můj otec zakládal mateřskou společnost Protech v 90. letech, kdy se zabývala automobilovým průmyslem, prodejem vozů, zkrátka import/export. Nadchli jsme se pro elektromobily. V roce 2015 začínala Tesla, okouzlil nás Elon Musk a celé začátky Protechu prostupovalo čiré nadšení. Založili jsme první čistě elektrický autosalon v ČR. Začínali jsme skromně, asi se dvěma či třemi vozy – patřili jsme mezi stovku prvních elektromobilů v ČR. Psal se rok 2015 a my jsme se začali intenzivně věnovat misi šíření elektromobility u nás.
Svého vrcholu autosalon dosáhl v roce 2019, kdy jsme provozovali 70 elektromobilů k pronájmu či prodeji. Z velké části se z nás stala půjčovna, řešili jsme také leasingy a pomáhali s nabíjením, tedy instalací wallboxů, protože jsme v této oblasti postupně získali značnou expertízu.
Tak trochu na přeskáčku jsem studoval, pracoval v různých společnostech a zase se vracel do té otcovy. O divizi protech solar jsme si začali povídat v roce 2020 a o rok později ji společně založili.
Jak vzpomínáte na začátky elektromobily u nás?
Byly opravdu krušné. Jedna část společnosti se k elektromobilitě stavěla odmítavě, svou roli sehrála i cel problematiky. Tehdy jsme pořádali dny elektromobility – to byl snad náš vůbec nejúspěšnější formát, kdy jsme vozy představovali zákazníkům. V dřevních dobách elektromobility u nás to mělo ohromný ohlas, v salonu se zastavily stovky lidí. Naše tehdejší mise se vázala spíše ke vzdělávání v oblasti elektromobility – vysvětlovali jsme, co auta dokáží, proč jsou dobrá pro města i naši společnost. Byl to složitý úkol a odstupem času vidím, že jsme se do toho možná pustili až moc brzy.
Co pro vás znamená udržitelnost?
Systém a možnost zachování planety pro další generace. Nástroj, jak toho docílit – dělat věci tak, aby lidstvu pomáhaly, nezatěžovaly zdroje, planetu a náš ekosystém.
Jaký je vztah obou společností a budete se věnovat ještě dalším aspektům udržitelné ekonomiky?
Plánujeme několik divizí společnosti, které by se měly zabývat udržitelností a obnovitelnými zdroji. Protech elektromobily a protech solar se v rámci celého ekosystému služeb budou doplňovat. Obě společnosti nabízejí zákazníkům přechod na udržitelnou mobilitu a energetiku jako celek – zákazník od nás může mít FVE na střechu, elektromobil i nabíjecí řešení.
Návratnost i dopad firemních FVE je citelně větší
Je už český trh s FVE částečně nasycen?
Aktuálně vnímám trh jako přesycený. Je tu velká saturace nově vzniklých firem i společností, které se u oboru pohybují třeba už deset let. Podle čísel poptávka po FVE na rodinné domy stagnuje a zvyšuje se boj o klienty. Vidím to tak, že v současné době stojíme na křižovatce – buďto se společnosti zprofesionalizují, nebo z nich zůstanou garážové firmy, které nebudou držet krok s profesionálními společnostmi, které dělají realizace na vyšší úrovni, dokáží držet záruky, servis a celou instalaci na klíč zvládnou o poznání lépe.
Trh se narovnává a začíná se skutečně orientovat na potřeby zákazníka a péči o něj. Stejně tak o nás jako o firmy lépe pečují velkoobchody, což vítám.
Zaměřujete se také na firmy – proč?
Instalace FVE u firem přinese rychlejší návratnost investice a její dopad je citelně větší. Firmy mají velké spotřeby a v rámci uhlíkové stopy jsou určitě v popředí, právě proto se tomuto sektoru chceme věnovat.
Ve firmách je navíc instalace FVE spojena s aktuální situací a udržitelným přístupem společnosti. Právě velké firmy a korporace mají na svědomí značnou uhlíkovou stopu. V rámci ESG reportingu budou muset svoji energetiku transformovat na obnovitelné zdroje, a právě tam vidíme velkou příležitost.
Může se fotovoltaika u nás ještě hodně posunout?
Zajisté. Z důvodů neustále se zvyšující poptávky po elektřině i kvůli tomu, že budeme transformovat z fosilních paliv, plynu pro vytápění, pohonných hmot pro auta etc. Přechod na elektromobilitu je nevyhnutelný. V červnu 2023 se v Evropě poprvé prodalo více elektrických aut než těch spalovacích. Změna v této koncepci bude korelovat s poptávkou po elektřině, která musí být z obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika při tom sehraje obrovskou roli.
Náš obor má opravdu ohromný potenciál – od nejvyšších úrovní, průmyslových instalací a podobných formátů až po komunitní energetiku či solární carporty. V jižní Evropě už musejí velká parkoviště u supermarketů povinně vystavět solární přístřešky pro auta.
Chcete fotovoltaiku?
Agrifotovoltaika, plovoucí pontony i integrace do fasád budov
Kde vidíte další trendy ve fotovoltaice?
Fotovoltaické elektrárny můžeme dělit podle úrovně toho, kde se bude instalovat – postupně se zaplňují střechy a parkoviště (zmíněné carporty). Polní instalace za mě nejsou správnou a ideální cestou, za vhodné to považuji u dálnic nebo v průmyslových zónách. U orné půdy by podle mého názoru měla vznikat agrifotovoltaika, tedy pozemní instalace fotovoltaiky a zemědělského pěstování plodin, při níž fotovoltaika například stíní různým rostlinám.
V Asii a Nizozemsku aktuálně trenduje plovoucí fotovoltaika, tedy plovoucí pontony, na nichž je instalována fotovoltaika.
Už delší dobu se dělají zelené střechy s fotovoltaikou, v takovém spojení vidím velkou reciprocitu. Díky vegetaci na střeše totiž dochází k ochlazování samotných panelů a snižuje se tak teplota celé fotovoltaiky i budovy.
Doplňkově můžeme zmínit ještě různé menší instalace, například chodníky a tzv. BIP (building integrated photovoltaic), tedy FVE integrované do fasád a obálek budov.
Na energetiku se můžeme dívat ovšem i z druhého úhlu pohledu, a to jak se bude nakládat s vyrobenou energií. Nabízí se několik možností: a) přímé vlastnictví, b) PPA, tedy power purchase agreement, kdy si firma na několik let pronajme střechu a smluvně se zaváže, že bude budově dodávat energie za určitou cenu a po určitou dobu, poté zpravidla dochází k odkupu elektrárny, c) komunitní energetika – tedy komunitně vlastněná elektrárna bude sloužit všem nájemníkům v domě nebo ulici, spolu s tímto fenoménem dochází k decentralizaci a vzniku sofistikovaných nástrojů pro prodej a nákup – v rámci rodiny bude moci energii ze slunce například odebírat příbuzný v jiné části republiky.
Co v rozhovoru ještě nezaznělo, ale rozhodně by mělo?
Možná jedno přání pro náš obor. Zabýváme se obnovitelnými zdroji, a tak bych byl rád, aby i mezi realizačními firmami vzniklo kultivovanější a přátelštější prostředí. Cítím, že máme velkou společnou misi a že obnovitelné zdroje mají jinou povahu než další obory podnikání, proto bychom měli jejich povahu ctít.